TJ SOKOL DUBEČ

HISTORIE

U zrodu pozdějšího Sokola stáli přední představitelé české politiky a kultury: bratři Eduard a Julius Grégrové (dr. Julius Grégr podával 17.12. 1861 návrh stanov Tělocvičné jednoty pražské na policejní ředitelství), Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolína Světlá a další. Sokol by nevznikl bez velké finanční podpory Jindřicha Fügnera, který byl až do své smrti starostou Sokola. Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner (pedagog), Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, Mánes navrhl kroj (garibaldiovská červená košile z Fügnerova podnětu), Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“ a Tyrš byl tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů. Miroslav Tyrš je také autorem Základů tělocviku (dokončil Vilém Kurz). První sokolovna byla vybudována podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna (1863–1964) v Sokolské ulici čp. 1437 zásluhou Jindřicha Fügnera, který budovu Sokolu odkázal. K Sokolu patřil i Tělocvičný spolek paní a dívek pražských.

1912 - Byl založen Sokol Dubeč - Jeho zakladatel byli : Jaroslav Kraus - truhlář, Josef Bek - rolník a Josef Cudlín - pekař, kteří byli členy Sokola Uhříněves, kam do cvičení docházeli.Při založení jednoty Sokola Dubeč bylo hodně členů, dalo by se říct, že celá obec byla jedna sokolská rodina. Veškeré přípravné práce vedl br. Alois Tichý -starosta Sokola Uhříněves s br. Jiřím Kolihou a br. Josefem Rosem. Ustavující schůze byla svolána 14. července 1912 za účelem zvolení prozatímního předsednictva. Této schůzi byl přítomen br. Novák - okrskový zástupce ze Sokola Žižkov, který seznámil přítomné s dějinami Sokola. Cvičit se chodilo do sálu br. Kalaše - rolníka po celou dobu, než se postavila sokolovna. Muselo se na ni hodně šetřit. Pořádali se různé zábavy, akademie, besídky, hrálo se divadlo a vše bylo dostatečně podporováno. Nebylo žádné politické nevraživosti. Sokol bylo něco nového a bylo naň pohlíženo s údivem pro jeho demokratické zřízení. Bratři Josef Bek a Jaroslav Kraus provedli sbírku na to nejnutnější, vynesla 87 Kč, na darech vybrali 608 Kč. Z této částky se zaplatila část nářadí.

1913 - 6. července se založil Ženský odbor. Proslov " Žena v Sokole" měl br. Kocourek z Hostivaře. první náčelnicí se později stala sestra Alžběta Kvapilová. 7. září Sokol Dubeč pořádá své první veřejné cvičení všech cvičících složek za účasti jednoty Žižkov, Sibřiny, Škvorce a Úval. Přízeň veřejnosti vzrůstá. 7. prosince se koná Mikulášská zábava, ze které je příjem 208.62 Kč což umožňuje, aby byla firmě Vindyš zaplacena poslední splátka za nářadí. V tomto roce uspořádány 3 přednášky,3 divadelní představení, zábavy. Sokol má 17 činných členů, 10 členek 10 dorostenců, 14 dorostenek, 16 přispívajících, 29 žáků,23 žákyň.Vychází župní věstník „ Vzlet".

1914 - Od založení do vypuknutí války je život jednoty nezměněn. Sokol se přihlašuje jako člen spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Jednota po stránce tělocvičné prospívala, cvičení byla řádně vedena a pilně navštěvována. Navštěvovaly se i sousední jednoty. Bratři a sestry jsou vysíláni na kursy tělocvičné, vzdělávací a 1. pomoci. Účast na veřejném životě kulturním se projevuje pořádáním přednášek, plesů, zábav a nadílkových večerů. Na tomto poli se pracuje hlavně za účelem finančním - získání nářadí.Na sv.Annu 26. července 1914 vypukla 1. světová válka, byla vyhlášena mobilizace. To velice zapůsobilo na celkovou činnost Sokola. Hodně činných bratří nastoupilo vojenskou službu i přímo na válečné pole. V rozruchu té doby se zájem o život Jednoty dočasně vytratil. V té době se správní výbor scházel nepravidelně a zápisy nebyly psány. I přes tyto obtíže se zbylí členové snažili život jednoty udržet. Koncem listopadu se konala sbírka mezi členy i příznivci Její výnos sloužil jako nadílka pro ty, kteří byli tou dobou na válečném poli a jejichž adresa byla známa. Koupily se cigarety „Sportky" a posílal se i dárek peněžitý. Heslo bylo :"Neumdlévat!

1915 - V této době jsou členové sokolských jednot šikanováni, pronásledováni a popravo váni za velezradu. Vytvářejí se dvě fronty - doma a za hranicemi. COS vydalo tajně heslo jednotám „Vydržet „. I kdyby zbylo jen několik členů, tak cvičit a pospolitě pracovat. 21.3. 1915 br.Bek se ujal vědem žen a dorostenek, volby se nesměly konat. Další členové museli narukovat, tím administrativní práce ochabla.V té době se nejvíce staral učitel br.Marx a jeho žena. Československá obec Sokolská rozpuštěna 27. listopadu, jelikož nepodepsala projev proti zahraniční akci, ač k tomu byla vyzvána. Lidé , přestože byli v malém počtu, neopustili Sokolskou ideu.

1916 - Nejtěžší persekuce sokolstva, překážky ze strana úřadů. Br. Marx dostal - zákaz činnosti v Jednotě pod přísným trestem O.K.okresního úřadu v Říčanech, z důvodu toho byly schůze výboru konány, ale nezapisovány. Činnost se i přes zákaz vyvíjela dále, pracoval také br. Marx. Volby v těchto letech konány nebyly a jednotu vedl výbor z minulého roku v čele se starostou br. Hiršlem. S heslem:" Vydržet!" šla jednota do roku dalšího.

1918 - Ve valné hromadě, konané 2. dubna , byli zvoleni: starosta - br.Hiršl, náčelníky - br. Bek, ses. Kalašová. V posledním záchvatu Rakouské monarchie odvody nebraly konce. Všichni museli na vojnu. Do toho ještě vypukla epidemie španělské chřipky, která si vybrala velké oběti.Život společenský je chabý, těžko se žije.Vychází slunce svobody dnem 28.října. Pohotovost sokolské organizace osvědčila se při převratu. Díky jí bylo zabráněno krveprolití, zmatkům a byla provedena revoluce, jaké nebylo rovno.Na památku byla v Dubci na náměstí vysazena 1. prosince „Lípa svobody".Dne 21.12. jede veškeré členstvo vítat do „matičky Prahy" svého osvoboditele 1.prezidenta československé republiky T.G.Masaryka. V ten den, v sobotu, byla celá Praha vyzdobena. Všechny zvony Prahy zněly a lidé očekávali lepší dobu.

1919 - Začíná doba první republiky - l.rok osvobozené vlasti. Vycházejí nové časopisy : Bratrství, Věstník sokolský.Na valné hromadě, konané 23.února byly provedeny volby, které dopadly stejně jako v roce 1918. Jsou stanoveny příspěvky 6 Kč ročně. Děti neplatí nic.Finanční zůstatek je 1377 Kč. Sokol zakládá odbor zábavný a vzdělávací.Dále uzavírá pronájemní smlouvu s hostinským F. Petříčkem. Smlouva s Adolfem Kalasem o bezplatném pronájmu sálu. Od správy Lichtenštejnské si jednota pronajímá louku „Na Táboří" za 30 Kč ročně za 1 korec jako letní cvičiště.Stav členstva : 40 mužů, 14 žen, 10 dorostenců, 6 dorostenek, 40 žáků, 31žákyň.1920 Úkolem sokolstva je pracovati k tomu, aby sokolské bratrství a lidskost se se všude zmáhaly. Jsou velké přípravy na VII. slet. Sokol se účastní okrskového cvičení v Běchovicích.23.5. se ve Vršovicích koná župní slet. Bratři legionáři darují jednotě 50 Kč.

1921 - Podává se žádost k pozemkovému úřadu, aby odprodal pozemek ke stav­bě sokolovny. Zaseje valná hromada. Příspěvky zdražují na 24 Kč. Koupil se památník VIL všesokolského sletu. Dále se zakoupilo loutkové divadlo v ceně 3000 Kč. Okrskového cvičení v Sibřině se Dubec účastní s 58 cvičenci. 12.6. je ve Strašnicích veřejné cvičení

1922 - Na valné hromadě zazněl proslov br.starosty k 10. výročí trvání jednoty v Dubci, vzpomněl na zesnulé bratry a sestry, kteří stáli v řadách jednoty. Při volbách nastala změna náčelnice, zvolena sestra Procházková. Dubec uspořádává první Sibřinky, v rázu „V říši Satanáše".Tohoto roku byl za­ložen pěvecký kroužek.Uzavřela se kupní smlouva na odprodej pozemku ke stavbě sokolovny. Sokol získal svůj pozemek.19.11. 1922 se koná Fugnerův večer za účasti župního starosty br. Hermana. Na 10.12. je svolána mimořádná valná hromada. Na programu jsou ke schválení nové jednotné stanovy COS a je složen Sokolský slib veške­rým členstvem.

1923 - Veškeré úspory jsou vloženy na stavbu sokolovny.Všichni členové složili povinný podíl 50 Kč. Na ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy je podána žádost o přidělení subvence na stavbu sokolovny. Uloženo je již 17 600 Kč. 41en sokolské jednoty br. Adolf Koloc je zvolen starostou městyse Dubce.

1924 - Na tento rok připadá 500.výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Do cvičebního sálu se zavádí elektrické osvětlení. Letní cvičiště už je přemístěno na nový pozemek. Za pomoci členstva se připravuje ohrazení

1924 - Župního sletu se účastní 49 cvičenců. Vzpomnělo se na 70. narozeniny sestry Renaty Tyršové.

1925 - Letní cvičiště se konečně oplotilo. Celková cvičební činnost se zlepšila jako důsledek příprav na VIII. všesokolský slet. 7.12. umírá br.František Bek.

1926 - Původně plánovaný slet na rok 1928 je vzhledem k politické situaci té doby stanoven o dva roky dříve. Nastává změna vedení: br.starosta -Hiršl, náčelníci: br. Šťastný, sestra Marie Hybšová. Jednota zakoupila stavební losy po 500 Kč. Pokračují v úpravách letního cvičiště. Nastávají spory s některými členy jednoty, protože neplní podle usnesení svoji pracovní povinnost. Sokol kupuje lípy, kterými osazuje cvičiště. VIII. všesokolský slet - naše jednota se ho zúčastnila všemi cvičícími složkami pod vedením náčelníků br.Šťastného a sest. Hybšové. 6.2. 1926 se konají Sibřinky, které mají ráz „Z českých mlýnů".Pod záštitou sokolské jednoty se velmi pěkně rozvíjí divadelní soubor. V tomto roce sehrál pět představení.V politice se projevuje celková nespokojenost.

1927 - Začíná probíhat stavba šaten na letním cvičišti. Byl založen tamburašský odbor, v jehož čele stojí stál sbormistr Hilbert z Hloubětína. 25 bratří se těšilo na vystoupení. 9.12. 1927 postihla jednotu velká ztráta, neboť zemřel bratr učitel Bohuslav Marx.

1931 - Konečně se dostavěla sokolovna. Otevírala se pouťovou zábavou za velké slávy. Přišli se podívat snad všichni občané. Byl to vlastně jediný pěkný sál, který se využíval pro všechno, co bylo v obci potřeba. Byla to i škola, která sál využívala ke svému cvičení a využívá ho dodnes. Se školou se spolupracovalo na výbornou, vždyť co učitel to člen Sokola. Učitelé pomáhali jak v organizační práci, tak ve cvičitelské. Největší finanční podíl na stavbě sokolovny měli: br. Josef Bek, br. Šťastný, br.Sereda, br.Sandholc a br. Turýnek.

1932 - Jednota podává obecnímu zastupitelstvu návrh na pojmenování parku u pomníku padlých - sadem „Tyršovým". Místní zastupitelstvo návrhu vyhovělo 17. září, v den narozenin dr. Miroslava Tyrše.

1933 - Bratr starosta Machekr žádá, aby kvůli svým zdravotním potížím a zaměstnání nebyl už dále volen. Novým starostou je řídící učitel bratr Sandholc. Při slavnostní řeči vybízí k součinnosti a jednotě.

1934 - Na lidi začínají dopadat těžké hospodářské poměry, hlavně nezaměstnanost. Na návrh cvičitelského sboru je jmenován náčelníkem br. Dynybyl a náčelnicí sestra Čáslavská. Sál s jevištěm si může jednou měsíčně půjčit spolek „ Divadelní scéna". Protože někteří členové neplatili příspěvky, museli být vyškrtnuti z členského seznamu. Navzdory stížnostem hostinských a výčepníků byla sokolovně udělena hostinská koncese. Při nových volbách se mění funkce. Starostou se stává br. Kalaš starší, náčelníci - br. Dynybyl a sestr.Petříčková.

1935 - Jednota se stýká s místními spolky. Zatím vyhovuje všem žádostem o propůjčení sokolovny. Zúčastňuje se všech podniků okrsků, župy i COS. Rozkvétá vzdělávací činnost. Knihovna, kterou má Sokol propůjčenou od roku 1913, má už okolo 800 knih. Stav členstva: 72 muži, 40 žen, 5 dorostenců, 5 dorostenek, 58 žáků a 50 žákyň.

1936 - Na valné hromadě upozornil br. starosta Kalaš, že COS rozhodlo o zájezdu sokolstva na mezinárodní olympiádu do Berlína.V dubnu byla naše tělocvičná jednota rozšířena o 2. cvičební místnost v Nové Dubci. Bude sloužit pro tamní sokolskou činnost. Otevřeli jsme účet u Poštovní spořitelny. V sokolském hostinci má svou spolkovou místnost klub „Viktorie" a divadelní spolek „Dramatická scéna". Naše jednota získává biografickou licenci. Ze zdravotních důvodů odstupuje náčelník br. Dynybyl. 1.9.se na letním cvičišti pořádá „Tělocvičná besídka" 22.9. se účastníme odbíjené v Běchovicích. Konají se velké přípravy oslav 25. výročí dubečského Sokola.

1937 - Nový starosta J.Bek je zvolen na valné hromadě. Připravuje se X. slet, netušíce, že se blíží válka. Kvůli nácviku na slet se tělocvičná činnost omezovala na prostná.18.4. 1937 branný sraz. 28.10. 1937 je slavnostní shromáždění dalším štafetovým během se župním poselstvím. Věnuje se smutná vzpomínka T.G.Masarykovy. Náčelníci vybízejí, aby se sokolovna využívala hlavně k tělovýchově a ne k výdělečným podnikům. Uskutečňujeme oslavu k 25. výročí vzniku naší jednoty. Jmění jednoty už vykazuje částku 165 933 Kč. Příjem je velký z biografu, který hraje dokonce třikrát týdně. Správce hostince oznamuje, že za celý rok vytočil 265 hl piva.

1938 - Konal se X.všesokolský slet - poslední před německým terorem.Politická situace neměla zatím na tělovýchovné cvičení vliv. Slet prošel úplně normálně. Na tribuně se díval i prezident dr. Eduard Beneš. Cvičenců bylo hodně, zvýšil se počet dubečských žen.Muži cvičili v rámci branné výchovy.Toto cvičení přerušila mobilizace v září. Každý voják spěchal na své místo. Nastalo však velké zklamání v podobě Mnichovského diktátu.

1939 - Nastal 15.březen a s ním šestileté utrpení našeho národa. Sokol byl donucen zrušit svoji činnost. Dubečští členové se tajně scházeli ještě v roce 1940, ale bez zápisů a bez jakékoliv sokolské činnosti.

1945 - Květen - naše velitelství bylo zřízeno v sokolovně. Všichni se navzájem znali a každý podle svých schopností pomáhat, vždyť se jednalo o svobodu.9.5. v noci místní uvítali dva Rusy a upřímně je v sokolovně pohostili. Po osvobození, v sobotu 19.5. večer už byla řádná výborová schůze jed­noty. Vedl ji a řídil Josef Bek. Uvítal všechny přítomné a vzpomněl na všechny, kteří po dobu války položili životy za národ a svobodu. Tlumočil výzvu Středočeské župy Jana Podlipného ,aby všichni okamžitě zahájili činnost a převzali zpět sokolský majetek. Cvičební činnost se zahájila slavnostně v úterý 22.5. za účasti všech složek. K přezkoumání finančního stavuje stanovena finanční komise. 25.6. zemřel zakladatel naší jednoty br.jednatel Josef Kalaš starší. Na pohřbu se sním rozloučili všichni členové. U rakve mu stála čestná stráž v kroji.Rozhodlo se, že se omezí propůjčování tělocvičny na nekulturní podniky. Půjčovné se bude platit 500 Kč za sál. Na veřejném společném vystoupení mohou vystupovat jen ti, kdo navštěvují společná cvičení. 5.7. proběhla na cvičišti Sokola Staročeská pouť, v říjnu se cvičí Tělocvičná hodina v rámci Tyršových her. Dr.Maximová se stará o zdraví cvičenců. 28.10. je odhalen pomníček dorostenci Heydukovi, který padl v revoluci. Listopadová činnost slábne, příčina se vidí ve špatně vytopeném sále.

1946 - Nejdůležitější událostí v roce se staly oslavy ke 444.výročí povýšení na městečko.Před sokolovnou vyhrávala hudba a náměstí se plnilo obecenstvem, po příchodu MNV do sokolovny se taky naplnila. Pozdní návštěvníci museli zůstat pro nedostatek místa venku. Vystavovaly se fotografie ze sokolských sletů. Na závěr se rozzářil ohňostroj. Stále je potřeba zdůrazňovat sokolskou práci a činnost. Členstvo je vyzváno, aby upravilo sokolské cvičiště. 5.5.jsou odhaleny pomníčky padlým v revoluci. Pamětní deska padlým a umučeným členům jednoty bude zasazena do vestibulu sokolovny. Členi se připravují na XI. všesokolský slet

1948 - Přišel únor. Vláda KSČ nás nechala XI. slet dokončit. Na hlavní tribuně už neseděl člen Sokola malostranského dr.Eduard Beneš, ale nový prezident Klement Got.twald.

Během průvodu bylo zatčeno asi 160 členů. Netrvalo dlouho a pocítili jsme velkou nenávist. Začalo zatýkání, zavírání a popravování .